|
| |
|
|
Pozemková reforma v době první republiky
Peichlová, Adéla ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tématem mé práce je "Pozemková reforma v době první republiky", která probíhala od roku 1919 až do roku 1935. Pozemková reforma obsahovala konfiskační i vyvlastňovací prvek, a proto jsem do úvodu své práce zařadila vysvětlení a krátký přehled historie a vývoje těchto dvou institutů, které představují nejvýznamnější státní zásahy do pozemkového vlastnictví. Dále jsem se zaměřila pozemkové úpravy, jejich historii a vývoj. Hlavní část práce se zabývá pozemkovou reformou, především předpokladům a důvodům, proč se náš stát rozhodl provést tak významnou a radikální změnu pozemkového vlastnictví a představám jednotlivých politických stran na podobu této reformy. Další část mé práce je zaměřena na jednotlivé zákony, které řešily základní otázky této reformy, a provádění pozemkové reformy v praxi. Neopomněla jsem zařadit ani výsledky této reformy, její nejčastější kritiku a zhodnocení. Podle mého názoru tato reforma představuje významnou součást státního převratu a jeden z nejdůležitějších úkolů, který musel nový samostatný stát splnit, aby upevnil vnitropolitickou situaci v zemi.
|
|
|
Provedení první pozemkové reformy v Československu (včetně její revize) a její možné dopady na současné vlastnické vztahy k nemovitostem v České republice
Šebestová, Dana ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Provedení první pozemkové reformy v Československu (včetně její revize) a její možné dopady na současné vlastnické vztahy k nemovitostem v České republice Abstrakt Tématem mé práce je ,,Provedení první pozemkové reformy v Československu (včetně její revize) a její možné dopady na současné vlastnické vztahy k nemovitostem v České republice". Hlavním cílem mé práce bylo analyzovat možné důsledky předválečné pozemkové reformy, která probíhala v Československu od roku 1919 až do roku 1935, a její revize, provedené podle ustanovení zákona č. 142/1947 Sb., a to ve vztahu k soudobému vlastnictví na území České republiky. Tato práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola je úvodní a definuje pozemkové reformy obecně. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila na předpoklady a důvody provedení první pozemkové reformy, právní úpravu první pozemkové reformy, její výsledky a způsob provádění této reformy. Třetí kapitola se týká revize první pozemkové reformy, především pak její právní úpravy a provádění revize první pozemkové reformy v praxi. V poslední kapitole analyzuji možné dopady tzv. první pozemkové reformy (včetně její revize) na současně vlastnické vztahy k nemovitostem v České republice, přičemž pro tyto účely jsem vybrala některá rozhodnutí soudů České republiky. Zároveň ve čtvrté kapitole popisuji snahu...
|
|
|
Land reform as strategic approach to enhancing people's right to food - fact or fiction?
Omelková, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá vzájemným vztahem mezi pozemkovou reformou v Jihoafrické republice a pilíři lidského práva na potraviny. Primárně si klade za cíl odpovědět na otázku, zda pozemková reforma dostatečně podporuje základní cíle lidského práva na potraviny. Za účelem zodpovězení této otázky je zde vypracována metodika, jež propojuje koncept lidského práva na potraviny, pozemkovou reformu a rámec tzv. sustainable rural livelihood. Vypracovaný metodologicko-metodický přístup byl pak dále aplikován a testován na vybraných projektech redistribuce půdy v Jihoafrické republice. Klíčová otázka byla vyhodnocena analyticky, skrze kvantifikaci vnímaného stupně naplnění cílů plynoucích z výše uvedeného vzájemného vztahu pozemkové reformy a práva na potraviny.
|
|
|
Život a dílo velmistra Vlasáka O.Cr. (1867-1958)
Kučerka, David ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce Život a dílo velmistra Vlasáka O.Cr. (1867 - 1958) se zabývá životem velmistra Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, ThDr. Josefa Vlasáka O.Cr., a jeho působením v Řádu. Jeho činnost je zasazena do kontextu historických událostí, které ho provázely, v jeho obtížné činnosti a se kterými se musel vypořádat: první světová válka, první pozemková reforma, druhá světová válka, nástup komunismu, druhá pozemková reforma, a nakonec rozpuštění Řádu. Úvodní kapitola pojednává o situaci v katolické církvi v Českých zemích v druhé polovině 19. století a první polovině 20. století. Další kapitoly se věnují osobě J. Vlasáka, jeho působení a významu jako velmistra v rámci katolické církve i československé společnosti. Informace jsou čerpány z dostupné literatury a archivních zdrojů.
|
|
|
Historie pozemkových úprav na našem území v průběhu 20. století
KÁNDLOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se věnuje historii pozemkových úprav na našem území v průběhu 20. století. Cílem této práce bylo formou literární rešerše popsat vývoj pozemkových úprav a vlastnických práv k nim od roku 1918. První, delší část práce se zabývá pozemkovými úpravami od vzniku Československa až po současnost, s výhledem do budoucna. Popisuje pozemkové reformy a jednotlivé evidence pozemků a vlastnických práv. Druhá, kratší část práce je věnována církevnímu majetku a zacházení s ním během jednotlivých historických etap a také církevním restitucím v devadesátých letech. Řeší otázku vlastnictví církevního majetku a také to, jak církev svůj majetek získala.
|
|
|
Lesní hospodářství dominikánského řádu na Mimoňsku
Nejedlý, Ondřej ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o lesním hospodářství dominikánského řádu na Mimoňsku. Konkrétně se zaměřuje na oblast Hamr nad Jezerem, a to v letech 1931-1938 a následně na poslední roky fungování lesní správy v letech 1945-1950. Hlavní důraz práce je kladen na popis dosud nezmapované historické etapy řádu v této oblasti, zejména pak se zaměřením i na ekonomickou činnost lesní správy v daném období. V práci je přihlíženo také k právním aspektům celé problematiky s nabytím, ztrátou a následnou snahou o navrácení výše zmiňovaného majetku. Jako hlavní pramen byl použit fond č. 37 Řádového archivu dominikánů, uložený v 1. oddělení Národního archivu v Praze. Dalším zdrojem byla odborná literatura, rozhovor s právním zástupcem dominikánského konventu ve věci restituční kauzy a internetové zdroje. KLÍČOVÁ SLOVA Dominikáni, lesnictví, Hamr, Hartig, lesní hospodářství, honitba, těžba dřeva, lesovna, První republika, Karl Waldstein, borovice, smrk, pila, Ministerstvo zemědělství, Řád maltézských rytířů, VVP Ralsko, pozemková reforma, revize pozemkové reformy.
|
|
|
Právní pozadí a hospodářsko-politické důsledky československé pozemkové reformy prováděné v letech 1918--1929
Zembová, Nathalie ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pozemkovou reformou v období po vzniku samostatné Československé republiky mezi lety 1918-1929. Text se zaměřuje konkrétně na analýzu pozemkové reformy, a to z aspektu legislativního, národohospodářského a národnostního. Autorka se zamýšlí nad motivy jednotlivých politických stran té doby a jejich představami o cílech, podobě i nástrojích reformy, které jednotlivé strany prosazovaly. Jedním ze závěrů, které vyplynuly ze zpracování daného tématu, je v této souvislosti skutečnost, že reforma v jejich režii, hlavně v režii Agrární strany, byla přes voličský potenciál zejména venkovského obyvatelstva silným politickým nástrojem k upevnění pozic ve stranické struktuře mladého státu. V rámci politické argumentace využívaly politické strany dvou odůvodnění: první mělo podobu uspokojení tzv. hladu po půdě, kdy v počátcích státu přetrvávalo naprosto nerovnoměrné rozložení držby půdy. Její jednu třetinu vlastnila hrstka převážně německých a rakouských šlechtických rodů. V návaznosti na to, se pak reforma nesla v druhém duchu, a to v odčinění pobělohorských konfiskací, kdy reformou mělo být dosaženo nápravy křivdy spáchané na našem národě. Dalším cílem bylo zlepšení hospodářské situace odvětví zemědělství, a to cestou zrušení šlechtických a církevních latifundií a velkostatků, přičemž půda se měla následně rozdělit ve prospěch drobných zemědělců a bezzemků. Do reformy spadalo do roku 1930 přibližně 30 % státní rozlohy. Zhruba polovina z toho byla přerozdělena mezi nové vlastníky, ale značná část zůstala šlechtě, takže uspokojení výše uvedeného hladu po půdě nebylo úplné. Ostatní cíle se ale z části naplnily. Došlo k výraznému nárůstu drobných družstev, která se v průběhu let stala nejefektivnější i v zásobování sátu potravinami. Ta menší naopak krachovala nebo přežívala na úkor půjček z fondu Státního pozemkového úřadu, který tak zadlužil stát na několik následujících let. I přes nedostatky v zákonech a dalších normách, které průběh pozemkové reformy ve sledovaném období vymezovaly, byly cíle reformy částečně naplněny, takže pozemkovou reformu v Československu realizovanou ve 20. letech minulého století můžeme považovat za jednu z úspěšnějších i v rámci mezinárodního srovnání.
|
|
|
Pozemková reforma po roce 1918 a právní úprava církevních restitucí
Pačes, Ota ; Kuba, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lechner, Tomáš (oponent)
Diplomová práce přináší ucelenou historickoprávní analýzu vztahu státu a církve a právních norem, které se k této problematice váží, snaží se o interpretaci jednotlivých klíčových ustanovení. Odhaluje záměry prvorepublikových zákonodárců vyrovnat se s pobělohorskými křivdami a s latifundisty, snahy přerozdělit velké územní celky drobnějším hospodářům a tím nastartovat hospodářskou výrobu. Práce se také zaměřuje na důsledky první pozemkové reformy, která ve výsledku zcela nenaplnila původní očekávání. Z toho důvodu přikročili zákonodárci k její revizi, která je v práci rovněž analyzována. Dále je zde řešena rozporuplná otázka povahy církevního majetku, který v minulosti požíval jiného postavení než tomu bude po skončení procesu narovnávání vztahů s církvemi a náboženskými společnostmi. Práce se snaží nalézt odpověď na otázku, zdali koncepce restitucí církevního majetku ctí koncepci pozemkové reformy.
|
|
|
Historie majetku hlubocké větve Schwarzenbergů v období 1938-1950
Vochozka, Šimon ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je věnována rozboru historie majetkového souboru hlubocké větve rodu Schwarzenbergů v období předcházejícím 2. světovou válku, v průběhu tohoto válečného konfliktu a v letech bezprostředně navazujících. Z těchto tří period je zájem soustředěn především na události poválečného období, jejichž hlubší rozbor může také více napovědět o tehdejší politické a společenské situaci, zejména pak na zákon č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, včetně procesu jeho tvorby a přijímání, jakož i důsledkům, které aplikace tohoto zákona vůči majetku hlubocké větve Schwarzenbergů přinesla. Další historie zájmového majetkového souboru je pak sledována až do okamžiku jeho definitivního začlenění do systému socialistického hospodářství, které znamenalo jeho konečnou likvidaci.
|
host ::
RSS.